Petr Pithart je zakládajícím členem spolku Boii a jako takový se stal naším patronem. Výrazně podpořil myšlenku vzniku keltské vesnice v Nasavrkách.

Pro aktivity spolku zajistil sponzory a i sám ze svých soukromých prostředků na činnost výrazně přispěl. Připravil a dojednal úspěšnou a inspirativní návštěvu sorbonnského odborníka na Kelty, prof. Venceslava Kruty, v Nasavrkách. S koncem své aktivní politické kariéry předal žezlo patrona Keltů senátorovi Ing. Petru Šilarovi.

Petr Šilar převzal roli hlavního patrona nasavrckých Keltů po Petru Pithartovi. Na počátku vzájemné spolupráce byl spolek v souvislosti s pozastavenou stavbou, nedostatkem peněz a minimem partnerů prakticky několik kroků od zániku. Petr se stal neocenitelnou oporou.

Účastnil se řady složitých jednání, stal se ambasadorem Keltů na místech, kde by s námi bez jeho patronátu nejednali. Pro projekt skanzenu získal rozsáhlou materiální i finanční podporu a stal se jedním z hlavních tahounů úspěšného dokončení první fáze výstavby i otevření skanzenu v letech 2015–2017.

Nasavrcký rodák, podnikatel a vysokoškolský pedagog, který patří k nejvýraznějším osobnostem v historii spolku Boii i projektu Země Keltů. Ke spolku se připojil krátce po jeho založení ještě jako středoškolský student a postupně převzal vedení jeho nejvýznamnějších projektů.

Během dvanácti let v čele spolku věnoval mimořádné úsilí především realizaci projektu Keltského skanzenu. Přes řadu překážek a náročných období dokázal svým odhodláním, energií a vytrvalostí udržet projekt při životě a dovést jej k úspěšné realizaci. S nadsázkou lze říci, že bez jeho práce by Keltský skanzen v podobě, jakou známe dnes, pravděpodobně nevznikl.

Nadále je aktivním členem spolku, podílí na rozvoji Země Keltů a svými zkušenostmi podporuje další směřování celého projektu.

Milan Chvojka je starostou Města Nasavrky a z titulu této funkce je za město naším hlavním partnerem, a to již od samého vzniku spolku v roce 2002. Jako starosta aktivně podpořil činnost spolku a stál tak u zrodu naučné stezky, expozice na zámku i postupného růstu festivalu Lughnasad.

V letech 2009–2010 se zasadil o to, aby byly pozemky města poskytnuty spolku pro výstavbu skanzenu. V obtížných letech 2011–2015 hledal jménem celé samosprávy cesty, jak podpořit projekt výstavby, a i díky jeho aktivnímu přístupu byla v závěru tohoto období nalezena cesta, jak alespoň první část dokončit a otevřít skanzen návštěvníkům. Rozvoji keltských aktivit zůstává i nadále nakloněn.